Víkend s konopím (5.)

samozřejmě, jen léčebné …

 

Rozdělit je můžeme do kategorií :

MASTI
OLEJE
TINKTUTY
PRO ZVÍŘÁTKA

Začneme OLEJ :
Olej je kapalina tvořená molekulami, které obsahují hydrofobní uhlovodíkové řetězce. Proto se oleje nerozpouštějí ve vodě. Mají také menší hustotu než voda.

Konopný olej

 

Konopná semena, z nichž se získává konopný olej

Konopný olej je rostlinný olej získávaný lisováním semen rostlin rodu konopí (Cannabis). Nerafinovaný olej lisovaný za studena je tmavě až světle zelený, s příjemnou oříškovou chutí a vůní. Čím tmavší barvu olej má, tím se chuť a vůně blíží k „travnatější“.

Rafinovaný konopný olej je čirý a bezbarvý, se slabou vůní a chutí, a postrádá přírodní vitaminy a antioxidanty. Rafinovaný olej se používá hlavně pro výrobky k péči o tělo. Průmyslový konopný olej se využívá pro maziva, nátěrové hmoty a inkousty. V menší míře nachází uplatnění také při výrobě mýdel, šamponů a čisticích prostředků. Konopný olej má vysokou nutriční hodnotu díky poměru omega-6 a omega-3 esenciálních mastných kyselin 3:1, což odpovídá rovnováze vyžadované lidským tělem.

V posledních letech také získal pozornost jako možná surovina pro masovou výrobu bionafty.^[2] Existuje řada organizací, které propagují výrobu a používání konopného oleje.

Konopný olej se vyrábí z „nedrogových“ (technických) variet konopí setého (Cannabis sativa), které neobsahují významná množství THC a nejsou psychoaktivní. Výrobní proces typicky zahrnuje čištění semen na 99,99 % před vlastním lisováním oleje. V semenech není THC, nicméně stopová množství se do oleje mohou dostat z rostlinného materiálu, který na semenech ulpí. Při moderní výrobě oleje, zvláště v Kanadě, se od roku 1998 úspěšně snižuje obsah THC v oleji.

Výživa

Okolo 30-35 % hmotnosti konopných semen tvoří jedlý olej, který obsahuje cca 80 % esenciálních mastných kyselin (EFA), např. kyseliny linolové (omega-6, 55 %), alfa-linolenové (omega-3, 22 %) gama-linolenové (omega-6, 1 – 4 %) a stearidonové (omega-3, 0 – 2 %).

Množství kyseliny linolové a alfa-linolenové v jedné polévkové lžíci (15 ml) konopného oleje denně poskytne člověku doporučenou dávku EFA. Na rozdíl od lněného oleje lze konopný olej požívat nepřetržitě, aniž by vznikl deficit nebo jiná nevyváženost EFA. Bylo to prokázáno v klinické studii, kde denní požívání lněného oleje snižovalo endogenní produkci kyseliny gama-linolenové.

Podobně jako jiné oleje, konopný olej poskytuje energii cca 37 kJ/g. V porovnání s jinými kuchyňskými oleji má nízký obsah nasycených mastných kyselin.

Vysoce nenasycené oleje, a zvláště oleje nízké kvality, mohou samovolně oxidovat a rychle se kazit, nejsou-li skladovány správně, tedy v chladu a temnu, nejlépe v láhvích z tmavého skla. Konopný olej lze pro dlouhodobé skladování zmrazit. Konzervanty (antioxidanty) nejsou potřeba pro kvalitní oleje, které jsou správně skladovány.

Konopný olej má relativně nízkou teplotu rozkladu a proto není vhodný pro smažení a fritování. Využívá se primárně jako olej do potravin a jako potravní doplněk. Ukázalo se také, že odstraňuje symptomy ekzému (atopické dermatitidy).

 

385

Víkend s konopím (4.)

Konopná lana používali už piráti …

Textilní lano (angl.: textile rope, něm.: Textilseil) je délková textilie s průměrem větším než 4 mm obsahující nejméně 3 stáčené nebo splétané niťové prameny nebo textilní jádro se splétaným nebo plastickým pláštěm.

Z historie textilních lan

Jedno z nejstarších dosud objevených lan je útržek rybářské sítě ze střední doby kamenné ve Finsku (8-10 000 let) zhotovené z lýkových vláken. Mnohem starší je obtisk plošné textilie domněle zhotovené z provazů.

Tento objekt z období 24 000 let před n.l. byl objeven u Pavlova na jižní Moravě.

Z období před 2500 lety pochází lano ze stonků papyrusu nalezené v údolí Nilu, stáčeného ze tří niťových pramenů způsobem, který byl velmi podobný technice používané k řemeslné výrobě lan až do poloviny minulého století (stáčení na „lanové dráze“). Jako surovina sloužila až do 50. let 20. století k výrobě pouze přírodní vlákna. Podle statistiky z roku 1951 se na lana a provaznické výrobky celosvětově spotřebovalo asi 160 000 tun vláken, z toho bylo 80 % vláken z listů (sisal, abaka, agave) a zbytek juta, bavlna a len.

Koncem 19. století se začala vyrábět splétaná lana, od poloviny 20. století s použitím syntetických filamentů také výrobky s nosností až 250 tun zhotovené na speciálních splétacích strojích. Od té doby sestávaly prakticky všechny nové výrobky ze syntetických vláken, tyto materiály zčásti nahradily dosud používaná lana z ocelových drátů a z přírodních vláken. V 60. letech přišla na trh lana z paralelně ložených přízí obalených plastickým (litým) pláštěm a o 20 let později se začaly do plastického obalu paralelně ukládat prameny z filamentů.

Některé varianty těchto výrobků dosahují nosnosti 1500 tun.

Struktura textilních lan

Podle struktury se lana obvykle dělí na dvě kategorie: stáčená nebo splétaná a lana s nízkým zákrutem. (Tkaná lana nebyla dosud (do r. 2012) popsána v odborné literatuře).

Stáčená a splétaná lana

Předloha pro stáčená a splétaná lana jsou niťové prameny (angl.: strands). Jsou do „šňůry“ vzniklé ze skaných přízí několikanásobným družením a zakrucováním. Prameny mohou dosáhnout průměru až 5 cm.

Nejpoužívanější druhy:

Lano stáčené ze 3, 4 nebo 6 pramenů. Stáčecí zákrut je vždy v opačném směru k zákrutu pramenů, s počtem zákrutů (cca 4-150 / m) v mnoha variantách. Používané příze jsou z přírodních vláken, ze syntetických filamentů nebo i z fóliových pásků.

Lano splétané z 8 pramenů.  Při splétání se otáčí vždy 4 a 4 cívky s přiváděnými prameny na tzv paličkách protisměrně. Vyrábí se ze všech známých materiálů včetně ultrapevných vláken.

Duté splétané lano. Vyrábí se nejčastěji jako osmi- nebo dvanáctipramenné, známé jsou však také výrobky ze 16 a více pramenů. Polovina z nich má vždy opačný zákrut, prameny vytváří na povrchu plátnové nebo (častěji) keprové vzorování. Dutina při zatížení lana obvykle zaniká. Lana s dutinou mohou mít o něco vyšší pevnost oproti srovnatelným výrobkům bez dutiny.

Dvojitě splétané lano. Vnitřní vrstva je obvykle z 12 pramenů a plášť tvoří spletenec z 24-36 pramenů. Jádro a plášť bývají často z rozdílných materiálů (např. PA/PES). Dvojitá lana se dají vyrábět až do průměru 240 mm, pevnost je až o 30 % vyšší než u stáčených a o 10 % vyšší než u jednoduše splétaných lan.

Celistvě splétané lano (zvané také paralelně splétané) vzniká tak, že všechny přiváděné prameny se otáčí stejným směrem a prochází osou lana. Často se vyrábí z bavlny, výrobky jsou nejpružnější ze všech druhů lan.

Použití: převážně k dekorativním účelům.

Lana s nízkým zákrutem

Jsou to výrobky s jádrem z paralelně ložených splétaných lanek, filamentů nebo tzv. drátěných lan drženým pohromadě hadicí ze splétaných nití nebo plastickým pláštěm.

Speciální konstrukce na způsob drátěného lana (wire-rope type) obsahuje v základním provedení šest pramenů stočených s velmi nízkým zákrutem kolem jednoho nezakrouceného pramene a celý soubor je obalen tenkým splétaným pláštěm. „Drátěná“ lana se vyrábí také dvojitá – vnější vrstva pak sestává z 12 pramenů stáčených kolem šestipramenného lana a splétaného pláště. V těchto strukturách se dosahuje vynikající využití substanční pevnosti vláken (až 85 %) a lana mohou mít nosnost až 1000 tun. Vyrábí se často z kombinací různých materiálů, jádro zpravidla z ultrapevných vláken.

U jedné z variant těchto lan jsou také jednotlivé prameny obalené pláštěm.

Lano s paralelně loženými, nezakroucenými lanky (sub-ropes) nebo svazky skaných nití obalené splétaným pláštěm. Pevnost jednotlivých pramenů se u této struktury využívá až na 85 % (u konvenčně splétaných 45-60 %), velmi tlustá lana v tomto provedení dosáhla už nosnosti 1500 tun.

Kernmantel je podobný paralelně loženému lanu, jen v jemnějším provedení. Jádro (kern) je z paralelně ložených nebo skaných přízí, ze stáčených nebo splétaných lanek, tenký splétaný obal (mantel) je většinou pestrobarevný. Kernmatel může být klasifikován buďto jako dynamické lano (s tažností nad 8%, pro horolezecké účely) nebo jako statické (tažnost pod 5%) .

Lana typu Parafil sestávají z velkého počtu paralelně ložených filamentů držených pohromadě plastickým pláštěm. U těchto výrobků se dosahuje podobný stupeň využití pevnosti jednotlivých elementů jako u ostatních lan s nízkým zákrutem.

Použití: zejména k zakotvení sloupů a stožárů.

(z pirátských pramenů)

494

Víkend s konopím (1.)

samozřejmě že s technickým… 

 

Co je technické konopí

Technické konopí je asi dvě desetiletý starý potomek kulturní rostliny – konopí setého, kterou člověk kultivuje od starověku. Vyznačuje se pro průmysl příznivými růstovými vlastnostmi (štíhlý nevětvený stonek) a téměř nulovým obsahem psychoaktivní látky THC (max 0,2% podle norem EU).